ion | at. hm. [g/mol] | -Emin [kcal/mol] | Rmin [Angstrom] |
Na+ | 22.9898 | 1.607143 | 1.0649016 |
Cl- | 35.4530 | 0.1177885 | 2.4790916 |
Vyjděte z náhodné počáteční konfigurace s průměrnou vzdáleností iontů asi 3 až 5 A (pozor na překryvy atomů!) Nejprve nalezněte přibližné lokální mimimum simulací za snižující se teploty (použijte metodu přeškálování rychlostí, případně frikční termostat) asi do 0.1 K. Vhodný integrační krok je asi 2 fs. Pak nastavte náhodně rychlosti odpovídající zhruba 1 K a simulujte bez termostatu (v mikrokanonickém souboru) aspoň několik desítek ps. Měřte po asi 0.01 ps kinetickou energii, případně souřadnice vybraných atomů, dipólmoment apod. a proveďte Fourierovu transformaci. Zobrazte výsledné spektrum a pokuste se přiřadit frekvence normálních vibračních módů, vyšší harmonické a kombinační frekvence.
Poznámka: jsou (alespoň) tři lokální minima (čísla v závorkách jsou tři nejnižší frekvence v jednotkách cm-1 stanovené metodou diagonalizace matice druhých derivací potenciálu):
Lagrangeovy librační body v soustavě Slunce-planeta jsou body, v nichž se malé těleso pohybuje synchronně s obíháním planety. Stabilní body L4 a L5 leží ve vrcholech rovnostranného trojúhelníka se základnou Slunce-planeta.
Napište program pro integraci pohybových rovnic tří těles. Počáteční podmínky zvolte tak, aby planeta obíhala okolo Slunce po kruhové dráze. Těleso o nepatrné hmotnosti umístěte do těsné blízkosti L4 nebo L5 tak, aby obíhalo (téměř) synchronně. Kontrolujte, zda jsou integrály pohybu konstantní. Zkuste vyjít z bodů L1, L2, L3 nebo z náhodného bodu.
Napište program pro molekulární dynamiku tuhých pružných koulí v periodických okrajových podmínkách. Možný algoritmus je následující:
Po zrovnovážnění stanovte kompresibilitní faktor podle vzorce
z = P V / R T = 1 + CR sqrt[(PI/3) (N/Ekin)]
kde CR = collision rate = počet kolizí za jednotku času.
Chladniho obrazce vznikají při chvění desky posypané jemným práškem. Prášek se shromáždí v uzlech.
Uvažujte diskrétní model čtvercové desky složený z NxN "atomů" v rovině; vhodné N je liché. Nejbližší sousedé nechť interagují potenciálem U=r2-1, Druzí nejbližší sousedé pak U=r2-2. (V případě trojrozměrného modelu, tedy i příčných kmitů, je nutno přidat ještě potenciál držící atomy v rovině.)
Naprogramujte pohybové rovnice (např. Verletovu metodu). Odlaďte - je energie konstantní? Přidejte malé tlumení (např. obdobným způsobem jako při metodě přeškálování rychlostí). K vybranému vrcholu přičtěte budící sílu tvaru const cos(t omega(t)), kde omega(t) je pomalu se měnící funkcí času. Pozorujte kmity. Zkuste desku pevně podepřenou uprostřed (prostřední "atom" má mnohem větší hmotnost než ostatní).
Naprogramujte příklad ze str. 91-92 skript. Měřte <x> i s chybou - chybu je nutno stanovit velmi přesně (viz kap 10.5). Srovnejte výsledky získané s p=1/2 (Metropolisovo vzorkování) a p=1/3 (preferenční vzorkování).
Uvažujte tuhé tyčinkové molekuly složené z asi 6-10 atomů vzdálených 1 (redukovaných jednotek). Atomy v různých molekulách spolu interagují potenciálem (někdy nazývaným WCA LJ):
u(r) = 4r-12 - 4r-6 + 1, r<21/6
u(r) = 0, r>21/6
Napište program pro Monte Carlo simulaci v periodických okrajových podmínkách a izobarickém souboru. Zvolte velmi řídkou počáteční konfiguraci s náhodnými orientacemi molekul. Počet molekul by měl být alespoň 200. Simulujte za zvyšujícího se tlaku a redukované teploty T=1. Konečný tlak musí být poměrně vysoký, protože model nemá přitažlivé síly. Monitorujte parametr orientačního uspořádání. Počítejte s tím, že vytvoření uspořádané struktury může, podle efektivity kódu, trvat i několik dní simulací na běžném PC. Jakou strukturu dostanete?
Ukázka (získaná metodou MD) obsahuje 343 molekul a zobrazena je jen jedna periodická simulační buňka.
Simulujte chování aut na silnici za hustého provozu. Předpokládejte, že volné auto se pohybuje rovnoměrně zrychleně (např. 2 m/s2), dokud nedosáhne maximální rychlosti (např. 36 m/s). Pokud řidič uvidí před sebou jiné auto, začne zpomalovat. Bezpečná vzdálenost přitom závisí na rychlosti (např. dráha, kterou auto ujede za 1 s). Zpomalení by mělo záviset i na vzdálenosti (při velmi malé vzdálenosti řidič musí dupnout na brzdu). Celý model by měl obsahovat i prvek náhody (mírně různá zpomalení či zrychlení, různá bezpečná vzdálenost různých řidičů ap.).
Celou simulaci proveďte v periodických podmínkách (okruh) s tím, že na začátku auta stojí.
Při vhodném nastavení parametrů dojde ke vzniku kolon. Místo zácpy se pohybuje opačným směrem než auta.
Samci amerických opic nerozlišují červenou a zelenou barvu, dvě třetiny samic ano. Toto je důsledkem existence tří alel (označme je A,B,C) pro pigmenty s mírně posunutou spektrální citlivostí. Gen sídlí na pohlavním chromozomu X, který mají samci jen jeden, a proto nemohou červenou a zelenou rozlišit. U samic se sejdou alely dvě; pokud jsou různé, vidí opice barvy, pokud stejné, jsou na tom jako samci. V populaci je všech tří alel stejně – musí tedy existovat mechanismus, který toto rovnoměrné zastoupení udržuje, protože v případě zcela náhodné dědičnosti časem jedna či dvě alely vymizí. Vidět barevně je určitá evoluční výhoda, lze snáze rozlišit různě barevné ovoce. Např. ale barvovidící opice typu AB může mít se samcem A barvoslepého potomka AA, mechanismus udržující rovnoměrné zastoupení alel je tedy jemnější.
Simulujte tento problém na populaci (alespoň) 10000 opic (5000 samců a 5000 samic) s počátečním zastoupením alel 20:4990:4990. V jedné generaci proveďte náhodné spáření samců se samicemi a narození jednoho potomka. Aby počet opic nerostl, vyhubte vždy 5000 nejstarších opic tak, aby jich zbylo 10000. Tady je však nutno zavést mírnou selekci, např. tak, že barvoslepé opice s určitou pravděpodobností (cca 1 %) zahynou hlady nebo nemohou mít potomka.
Uvažujte hexagonální mřížku v rovině (každý vrchol má 6 rovnocenných sousedů). Vrcholy buď jsou nebo nejsou obsazeny molekulou. Na začátku simulace je jen jedna molekula uprostřed mřížky šestiúhelníkového tvaru.
Jeden krok simulace popisuje difúzi molekuly z velké vzdálenosti až do okamžiku, kdy se usadí na povrchu "vločky". Molekula se objeví na náhodně vybraném vrcholu na obvodu mřížky. Potom molekula náhodně difunduje - přeskakuje na libovolný sousedící vrchol (nemůže však opustit mřížku) do té doby, kdy dosáhne vrcholu, který sousedí s nějakým již obsazeným vrcholem. Tento krok se pak opakuje, až se vytvoří dostatečně veliká vločka.
Algoritmus je možné modifikovat tak, že k depozici molekuly dojde jen s určitou pravděpodobností. Tato pravděpodobnost může záviset na již vytvořené vločce, např. tak, že je zvýhodněn růst směrem, v kterém již leží několik molekul.
Uvažujte "les" na čtvercové mřížce v periodických okrajových podmínkách. Každý vrchol mřížky se může nacházet ve třech stavech: {živý strom, hořící strom, spáleniště}. Nová konfigurace se generuje z předchozí podle pravidel:
Vyjděte z konfigurace náhodně rozmístěnými stromy a spáleništi v poměru 1:1 a s několika hořícími stromy. Vhodné p je několik %.
Úlohy označené * jsou již zahrnuty ve skriptech z r. 2003.
[Zpět na Informace pro studenty, skripta] [Skripta: úlohy k řešení] [back to J. Kolafa homepage]